Velcí. Jak jinak transparentně definovat přínos pro nohejbal těch, kteří mu obětovali nejen svůj čas a srdce, ale i čas pro rodinu, kariéru, finanční prostředky, přátelství. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Tito též zkazili, ale mnohonásobně více vytvořili. Desítky let tvořili na hřištích, v kancelářích, na jednáních, organizovali, řídili, zajišťovali. Výrazně pomáhali budovat a formovat domácí nebo mezinárodní nohejbalové hnutí. Jejich význam vyniká o to, že na rozdíl od profesionálních sportů oni museli bojovat i s neduhy amatérského prostředí. Mnozí z nich jsou dnes legendami.
JUDr. ZDENĚK BORKOVEC (zařazen 2005). Narozen v roce 1905, patřil ve druhé polovině 30. let k nejvýraznějším postavám zakladatelů nohejbalu na pražských Žlutých lázních. Jeden z nejčastějších vítězů vůbec prvních turnajů "Osada Montana" a "O pohár ředitelství Žlutých lázní", stal se také spoluautorem prvních vydaných pravidel nohejbalu v roce 1944. V občanském životě zastával funkci šéfa legendární policejní Pražské čtyřky, poté se stal přednostou středočeské kriminální úřadovny. Po převratu v roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ a musel řady policie navždy opustit. Další část života strávil jako technický pracovník a od roku 1954 jako dělník. Zemřel v roce 1986.
MILOŠ FABIÁN (zařazen 2005). Narozen roku 1936, byl ve své kariéře mj. hráčem prvoligových družstev Slávia Kroměříž v roce 1973 a NK Kúpele Piešťany v letech 1975-95, hráčem reprezentačního výběru ČSSR. Za kariéru vybojoval celkem 20 mistrovských titulů. Jako funkcionář se podílel na organizaci Mistrovství Moravy a Slovenska v letech 1969-72 a Slovenského poháru v roce 1975, byl členem přípravného výboru a předsedou Slovenského nohejbalového svazu v letech 1988-97. V roce 1992 byl prezidentem Československé fotbaltenisově-nohejbalové federace členem exekutivy mezinárodní federace IFTA. Jako trenér vychoval mnohonásobné vítěze juniorských slovenských i světových šampionátů.
VÁCLAV KOVANDA (zařazen 2005). Narozen v roce 1935, byl mj. vedoucím katedry na Ústřední tělovýchovné škole ČSTV v 60-70. letech, kde prosazoval nohejbal mezi celostátní oficiálně uznávané sporty. K tomuto účelu vytvořil řadu metodických materiálů pro hráče, trenéry, rozhodčí i organizaci soutěží, které jsou dodnes výchozí literaturou pro další autory. V roce 1969 byl členem MSN Praha, na základě jeho koordinační činnosti v ČTO mohl v roce 1971 vzniknout ČNS, kde působil v předsednictvu, později VV a řadě funkcí do roku 1990.
JUDr. LADISLAV KRATOCHVÍL (zařazen 2006). Narozen v roce 1946, od roku 1963 hrál pražskou nohejbalovou soutěž v dresu Havranu. V letech 1972-73 byl členem vítězného ligového celku TJ Solidarita Praha. Jako funkcionář pracoval již od roku 1968 v Komisi nohejbalu MV ČSTV Praha. Od založení ČNS v roce 1971 do roku 1988 byl členem VV, z toho několik let v nejvyšší funkci předsedy, později prezidenta svazu. V roce 1990 stál u zrodu Československé fotbaltenisově-nohejbalové federace, které také předsedal. Z jeho dílny vzešla většina tehdejších sportovně technických a organizačních dokumentů. V devadesátých letech se podílel na začlenění domácího nohejbalu do mezinárodní federace IFTA. Kromě těchto činností působil i jako trenér, školitel a rozhodčí. Velkou měrou se nepřímo zasadil i o vznik této Síně, neboť jím shromažďované archivní materiály se staly nezbytnou pomůckou pro její realizaci. V občanském životě zastával pozici podnikového právníka, později náměstka ministra, od roku 1995 se věnuje advokacii.
VLADIMÍR VILIMOVSKÝ (zařazen 2006). Narozen v roce 1929, jeho éra spadá do Trampské ligy, kde reprezentoval barvy Čunčí huby a Calvadosu, kdy se dvakrát radoval z titulu. Další tituly přidal i v pražské nohejbalové soutěži v letech 1962 a 63 v dresu Calvadosu, v letech 1965 a 67 ve Slavii Praha. Poté hrál za Sparta klub a účastnil se i ligové soutěže do roku 1975 v dresu Kobylis. Ve svých čtyřiceti letech ještě získává medaili z mistrovství republiky. Pokračuje pak ve druhých družstvech Kompresorů a znovu Kobylis. Vilímovský patřil nejen k prototypům hráče moderního útočného pojetí s minimálním počtem chyb a vytloukáním bloků soupeře, ale zejména k největším šoumenům nohejbalových klání. Byl častým účastníkem exhibičních zápasů před televizními kamerami, hrával i s Bicanem na Žlutých lázních, jako téměř šedesátiletý se v roce 1988 vrátil z bronzem z mezinárodního turnaje jednotlivců ve Švýcarsku. Zapojil se i funkcionářsky, byl členem Komise nohejbalu MV ČSTV Praha. Jako grafik a linorytec se stal autorem řady grafických návrhů diplomů a dalších materiálů. Asi nejznámější jsou loga ČNS i mezinárodní federace FIFTA.
ZDENĚK DIVIŠ (zařazen 2007). Narozen v roce 1935, jako hráč řady sportovních odvětví se k nohejbalu dostal v roce 1965 v barvách Havranu. Následující rok už hájil barvy pražského TJ Podolí, kde vytvořil nerozlučnou dvojici s Jindřichem Žaludem. Výsledkem jejich spolupráce bylo 6 titulů z šampionátu dvojic, 4 z trojic a dva ligové. V roce 1979 pomohl dalšímu pražskému týmu z Kunratic do ligové soutěže, své pražské působení ukončil v nižší soutěži v barvách Hodkoviček. Soutěžní kariéru dosud neukončil, s družstvem Zlonic startuje v kladenském okresním přeboru. Nahlédl i do prvního reprezentačního výběru v letech 1976-78. Jeho hlavním postem byla hra polaře a nahrávače, jeho devizou pak vyrovnanost a rozvaha. Kromě hráčské činnosti byl i členem svazové metodické komise. Profesní kariéru vykonával jako vedoucí laboratoří Institutu klinické a experimentální medicíny.
JIŘÍ ŠMEJKAL (zařazen 2007). Narozen v roce 1932, nohejbalu se začal věnovat od svých patnácti let. Po krátkém působení v pražských Vršovicích kraloval v dresu Calvadosu, celkem čtyřikrát se radoval z vítězství v pražské soutěži. Po přechodu do týmu Lékařské fakulty pokračoval dále do nového týmu pražského Podolí, který pomáhal založit. Zde si připsal titul z šampionátu trojic a dva ligové tituly. Kariéru končil v nižších soutěžích s celkem Malešic. Jeho doménou byl blok a nahrávka, patřil ke klidným hráčským typům. Výsledky dosahoval i jako trenér, uplatnil se i jako rozhodčí. Jako funkcionář působil v Komisi nohejbalu MV ČSTV Praha, kde je dnes posledním jejím žijícím členem. Jako zaměstnaneckou profesi si vybral frézařinu.
JINDŘICH ŽALUD (zařazen 2007). Narozen v roce 1950, hlavní část své úspěšné nohejbalové kariéry strávil v barvách pražského Podolí. Zde se výrazně podílel na zisku 6 republikových titulů z dvojic, 4 z trojic a dvou ligových. V devadesátých letech hájil ještě dres Dopravních podniků Praha a poté přešel do Petrovic. Jako všestranný hráč vynikal ve všech herních činnostech a ocitl se tak i v národním týmu. Na kurtech vynikal i svou nesmírně bouřlivou povahou, přesto poté v roli trenéra dokázal pro český nohejbal vychovat řadu dalších vynikajících hráčů.
Ing. JAROSLAV HANÁK (zařazen 2008). Narozen 1936. Jako hráč hájil barvy Slávie Kroměříž, se kterou v 70. letech hrál nejvyšší soutěž a získal i medaili z republikového šampionátu. Svou dlouhou funkcionářskou dráhu načal na konci 60. let, kdy na Moravě prováděl nohejbalovou osvětu a vytvořil i vazby na slovenský nohejbal. Počátkem let sedmdesátých stál u zrodu moravsko-slovenské ligy a organizoval i jednorázové soutěže. Vroce 1973 byl pod jeho vedením založen okresní nohejbalový svaz v Kroměříži a Hanák se též stal členem předsednictva republikového svazu. Od roku 1974 byl předsedou Jihomoravské krajského svazu, kde působí dodnes. Jeho aktivnímu přístupu vděčí mnoho nohejbalových oddílů za svůj vznik. Za funkcionářskou činnost byl i několikrát vyznamenán tělovýchovnými institucemi. Všestranný sportovec, který byl mj. i mistrem republiky vřecko-římském zápasu, vystřídal ve svém životě několik profesí od zámečníka po strojního inženýra a konstruktéra.
FRANTIŠEK TICHÁČEK (zařazen 2008). Narozen 1947. Svou bohatou hráčskou kariéru v barvách pražských oddílů načal vcelku Libně 8. V 60. letech hájil dres Dukly Karlín, vroce 1968 vstoupil do řad Hloubětína, tehdy bezejmenného týmu, který však v následujících letech vystoupá i s podílem Ticháčka na 2 titulech k dosud nepřekonaným 11 mistrovským titulům. Ticháček nechává svou stopu i v dalších týmech, jako jsou Kobylisy, Tatra Smíchov, Dopravní podniky, AFC. S většinou těchto týmů sbírá úspěchy na domácích šampionátech, celkem 5 titulů a 7 dalších medailí, stává se členem prvního reprezentačního výběru ČSR. Svou bohatou ligovou kariéru uzavírá ve 48 letech v dresu extraligové TJ Pankrác. Proslul zejména jako mimořádně technicky vybavený hráč, řada znalců jeho styl hry považuje vůbec za nejhezčí v celé nohejbalové historii. Nejen to ho vyneslo k vítězství v prvním ročníku ankety Nohejbalista roku v roce 1973 a medailovým příčkám v dalších letech. Stejně jako v nohejbalu i v občanském povolání jej jako stavebního klempíře musíme hledat na těch nejvyšších patrech.
Ing. RUDOLF ŠIROCKÝ (zařazen 2009). Narozen 1940. Zprvu nohejbal byl až na vedlejší koleji za fotbalem a hokejem. Oba sporty provozoval na vysoké soutěžní úrovni. Jako už hráč nohejbalu hájil v osmdesátých letech barvy týmu Sigmy Dolní Benešov. Hlavní část jeho kariéry v nohejbale ale představovalo trenérské řemeslo. Nejprve v Dolním Benešově, poté Opavě a Vsetíně. Jeho svěřenci byli hráči od nejmladší kategorie po muže. Své zkušenosti nejen z nohejbalu mohl úspěšně uplatnit i při působení v roli trenéra české mužské reprezentace. Mimo trenérské činnosti se věnoval i té metodické, kde publikoval na poli mládežnické přípravy. Zhostil se i role organizátora významných mezinárodních a republikových akcí. Aktivně také působil v republikové komisi mládeže, kde mj. zorganizoval nový model dorostenecké ligy a tuto soutěž řídil. Činný byl též v Severomoravském krajském nohejbalovém svazu. V civilním životě pracoval jako nákupčí a vedoucí zásobování.
VÍT KOPECKÝ (zařazen 2009). Narozen 1953. Jako hráč prošel pražskými oddíly Lokomotivy Vršovice, Tatry Smíchov, Podolí, DP Praha a ZPA Košíře. V rámci vojenské služby pak nastupoval za Duklu Písek. Celkem se mohl potěšit dvěma tituly mistra a dalšími dvěmi medailemi z mistrovství republiky. Medailové úspěchy sbíral i v ligové soutěži, kde v dresu Podolí a Košíří se dvakrát radoval z mistrovského titulu. Trenérské kariéře se věnuje od roku 1978, jeho rad a pokynů naslouchali hráči ligových týmů z DP Praha, ZPA Košíře, Solidarity Praha, Sokola Břve a hráčky Sokola Vršovice. Kromě klubových barev jako trenér úspěšně vedl k zisku zlatých medailí jak mužský, tak ženský český reprezentační výběr. Jeho činnost nekončí jen u trenérského žezla, v roli metodika a lektora se podílel na školení trenérů nejvyššího kvalifikačního stupně a organizaci soustředění. Jako funkcionář byl činný v republikových svazových orgánech, a to jako člen Výkonného výboru a předseda odborné komise. V občanském životě byla jeho hlavní profese řidiče.
Kandidáty pro zařazení může navrhnout kterýkoliv klub, oddíl, orgán svazu nebo jiný subjekt. Vždy musí v zaslaném písemném návrhu uvést kontaktní údaje kandidáta a důvody návrhu. Též jeho profil, zejména ve vztahu k nohejbalovému hnutí. Návrhy jsou zasílány poštou nebo e-mailem na adresu předsedy Komise Síně slávy (Mgr. Vladimír Pavlík, tel. 377 327 261 byt, mob. 775 311 957, e-mail:
). Zaslání musí proběhnout do 31.10. příslušného roku. Zakladatelem Síně je Nohec magazín. Výběr z kandidátů provádí členové komise a zařazení členové Síně slávy.
Obecné podmínky Síně slávy (
